LA PIÚ BEDDA DI GADDURA
Tu se’ nata par incantu
deliziosa elmosura
la meddu di Locusantu
la piú bedda di Gaddura.
Se’ bedda chi dugna cori
si ʼnnamuriggja di te
paʼ l’occji mei un fiori
ed è la meddu chi c’è.
E socu veccju canutu
e socu a tempu passendi
parò sempri burrulendi
comu m’eti cunnisciutu
Cantu campu decu fa
sempri onori a Locusantu
ch’è la tarra di lu ʼncantu
di ca veni a istragnà.
La patrona di Gaddura
l’emu noi in Locusantu
incurunata da cantu
cussí bedda criatura.
Ciccheddu Mannoni
L’ANTICU NO SIA MAI ’ECCJU
Locusantu, tarra di santi
di poetti e pastori,
gjenti ospitanti,
e di bon cori,
viniti tutti canti
e fétici onori,
siddu in Locusantu passeti,
di ’isittà li ’jesgi no lacheti.
Vintunu sò li santi,
altettanti sò li ’jesgi.
Spalti da punenti a lianti,
tre sò in paesi
e in campagna li ristanti,
undi Deu vulesi.
Siddu li sitti m’ammentu
Voddu fa di tutti un algumentu.
Illu muntiggju v’è Sant’Andria,
in Ízzana piú in bassu
v’è Santa Maria,
Sant’Antoni gjà no millu lassu
cun Santu Malcu in cumpagnia,
da lu stradoni a un passu.
Santu Malcu è ca stima li laori
e de’ sempri meddu aellu in faori.
V’è una santa venerata
da li timpiesi e li pastori,
lu só ’nnommu è Riparata
e de’ visittà a tutti l’ori.
Dugn’annu v’è una manata
chi trabadda cu onori,
tra pastori e timpiesi
un pattu vi stesi.
Lu Rimédiu e Santu Salvadori
cun Santu Pàulu di Lu Mocu
sò in mezʼa lʼàlburi e li fiori
a gjettu di pocu,
di la cussoggja sò lu splandori
e tistimognu eu socu
dʼandà a li festi a Balajana
a tutti ni ʼeni la gana.
Paʼ arrià a Santu Linaldu
vʼè una scalinata
e siddu no mi paldu
vi ʼo tutta la ciurrata.
Santu Stévanu è in Baldu
undi li riali aíani la casata,
lu casteddu è mintuatu
ma lu suiddatu no lʼani mai agattatu.
Santu Biàsgiu è in La China
e paʼ mittivvi in viaggju
deti ʼscí la matina,
calzari pultétivi un altu paggju,
e turretʼa sirintina
sia dʼaustu o di friaggju,
palchí si no vʼabbrigheti
è siguru chi fora drommareti.
SANTU TRANU
E SANTU NICOLA
LA SANTITAI AIANI IN MANU
EDERANI DI LA STESSA SCOLA,
PA IMPARA’ A DUGNA CRISTIANU
A SBULIA’ DI LU VANGELU L’ACCIOLA,
DI CHISTI SANTI
AMMINTEMUCINNI TUTTI CANTI.
DI SANTU GHJACU DI CALCINAGGJU
ANTICAMENTI SI DICIA
CHI SANDA’ D’ABBRILI E SI TURRA’ DI MAGGHJU
PALCHI A DI NOTTI LA GHJENTI SI STAGGHJA.
VOI DI LA SOCETAIA PIDDETI CURAGGJU
E AFFISTETILU A LA DATA CAIA,
A L’ANTICA DATA TURRETI
E ONORATI SARETI.
SANTU PAULU EREMITA
E SANTU CHILGU SPLENDENTI
AGGHJITI SEMPRI LA PIAZZA FIURITA,
E PIENA DI GHJENTI.
LA GHJESGIA SEMPRI ADURNITA
IN TUTTI LI MUMENTI,
LI MANNI E LI MINORI
VI ISITTIGGHJANI A TUTTI L’ORI.
IN PIANU E LOCU BONU
VE’ SANTA MARIA DI LU MACCHJETU,
E UN POCU PIU’ A DARETU,
VE’ CA LA’ LU DONU.
DESSE DI LA GADDHURA LU PATRONU
D’ESSE POETTA NO MIRETU
E VI DUMMANDU PALDONU
SI L’OTTAVA NO E’ TANTU A TONU.
SANTU LUSSULGGHJU E A MEZA IA
TRA LOCUSANTU E ALZACHENA,
E DACCOLDU CHI NISCIUNU VI PALDIA,
FACIANI INSEMBI LA CENA
E A DRUMMI FORA SI STAGGHJA,
CANDU LA NOTTI ERA SIRENA
GHJENTI LOCUSANTESI
INSEMBI CU L’ALZACHINESI.
A L’ANGHJULU SANTA MARIA
E A SANTU PETRU DI CATREA,
UN CAMINU BONU VI ULIA
PALCHI MALI SARREA.
E CANDU PIU’ NISCIUNU VI CRIDIA
UNU E FENDI LA STRADA INTREA,
LU NOTAIU RINGRAZIEMU
PALCHI ABALI TUTTI BE’ ARRIEMU.
NO MI LASSU A NOSTRA SIGNORA
IDDA E’ LA PATRONA,
E LA DIVINA AURORA
CHI DA’ LUCI IN DUGNA ZONA.
TUTTA LA GADDHURA L’ADORA
E LI MITTISI LA CURONA,
IDDA E’ LA MAMMA SUPREMA
DI TUTTU LU SISTEMA.
LA MADONNA IN CARRULU ARRIESI
CUSSI’ CI DICI LA STORIA,
E IN LOCUSANTU SI FILMESI
PA’ VENERALLA IN GLORIA.
DA LU PRIMMU A L’ULTIMU MESI
L’AGGHJMI SEMPRI IN MIMORIA,
NOI TUTTI CANTI
LA MADONNA E LI SANTI.
PETRU ALLUTTU
E CICCHEDDU MANNONI.
ERANI FOLTI IN TUTTU
COME’ DUI CAMPIONI.
CHI NO SI FADDIANI MANCUN MUTTU
SIANI IN BINIDIZIONI.
SIA LU CANZONADORI
E ALTETTANTU LU CANTADORI.
GHJENTI DI LOCUSANTU
SVINTULEMU LA NOSTRA BANDERA,
MANDEMU INN’ALTU LU NOSTRU CANTU
CHI S’INTENGHJA IN DUGNA CARRERA.
DI LA GADDHURA SEMU LU ANTU
DI DUGNA TEMPU E MANERA,
VANTA’ GHJA CI PUDEMU
CHI LA BANDERA DI LA MADONNA SOLU NOI L’AEMU.
D’AFFISTA’ LI SANTI E OBBLIGAZIONI
E DITIMI SI NO AGGHJU RASGJIONI
CHI TURRA DUGNA TANTU
A L’ANTICHI TRADIZIONI,
NO SIA ONORI E SPANTU,
PA TUTTI LI CUSSOGGHJI DI LOCUSANTU.
ONORI NOI CI FEMU
CHI DI LA GADDHURA LI MEDDU SEMU.
CIOANI CHI VOI SETI
ILLU FIORI DI L’ANNI
A ME ASCULTETI
FETI TUTTU SENZA INGANNI
E CU ONESTAI SI PUDETI,
RISPITTETI LI MANNI
LI MANNI RISPITTETI
CHI ANCORA OI A CHI ARRIARETI.
PETRU CRACCHJA, PIRINA